Média
Ústavní soud zamítl návrh opozice na zrušení zákona, který zkrátil důchodcům mimořádné valorizace penzí. "Je to signál Ústavního soudu, že mu není lhostejná ekonomická budoucnost této země, protože fiskální náklady s mimořádným navýšením valorizace by byly opravdu nejen vysoké, ale hlavně dlouhodobé," říká k rozhodnutí soudu Filip Pertold.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení zkrácení valorizace penzí. O verdiktu soudu i slibované důchodové reformě hovořil Filip Pertold v podcastu Ptám se já na Seznam Zprávy.
17. 7. 2023, Filip Pertold, Devadesátka, ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130717/cast/990509/?fbclid=IwAR2WFFh_YZYP5wN85rCa_UaMBIxuA-95_AtVULDT7zhugRceEnmYQJQvxuE
„Nadnárodní podniky v Česku se na přijetí eura chystají, ale většina středních a menších firem stále ještě nechápe význam toho, jak rychle se celosvětová ekonomika posunula v zelené transformaci.“
“Historie nás učí že plošné škrty nás vedou k plošným nárustům výdajů. To co nám naopak může pomoci jsou promyšlené zásahy do rozpočtu, které vedou k modernizaci fungování státu”
3. 7. 2023, Filip Pertold, Devadesátka, ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130607/?fbclid=IwAR1JSHnf2-yKDeA1izez9k77qUbEtoMoapi-TDlS_z1j2HD_Dfqozm1YTgI
“Vláda se má snažit činit věci ve prospěch občanů a ve prospěch domácností. Zde se zdá, že vláda vydává opatření ve prospěch bank a prospěch firem, což je opak toho co by vláda měla v tuto situaci činit.“
25. 6. 2023, Jan Švejnar, 168 hodin, ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/223452801100625/
“Problém české ekonomiky není zadlužení oproti HDP, ale reálný pokles ekonomiky v druhé polovině minulého roku a že Česká republika stále ekonomicky stagnuje. Hlavní problém je, že nám HDP neroste a životní standard klesá z čehož plyne otázka, jak má vypadat rozpočet.”
5. 6. 2023, Jan Švejnar, Devadesátka, ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130703/cast/988642/?fbclid=IwAR2Pfev7uaO2ujxC7KuPEKGHKs4_JRhfxmV6mtqU362pdejA8OolaeK2qHQ
“ČNB vyvolala inflační očekávání v posledním čtvrtletí 2021, když prudce a razantě zvýšila úrokové sazby a byla tu silná rétorika. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná od vnějších vlivů především cen energie, se pohybovala zhruba stejně v Eurozóně jako v Česku do konce roku 2021. Poté se výrazně odlepila a stoupla na 8 procent narozdíl od zbytku eurozóny kde se držela okolo 2 procent. My jsme tady tedy vyvolali obrovské inflační očekávání, kterého je těžké se zbavit.”
"Klidně se může stát, že zkrácení rodičovského příspěvku bude mít naprosto nulové dopady na státní rozpočet. Dodatečné příjmy, které by to mělo vytvořit, nemohou plynout z toho příspěvku, ten ty ženy dostanou celý, my jim nebereme peníze. Ty plynou z toho, že se ženy vrátí na trh práce dřív. Ale nestačí jen zkrátit čerpání rodičovského příspěvku, musíme ženám vytvořit další podmínky a musíme přemýšlet nad tím, proč žena dneska nejde do práce dřív, než jsou dítěti tři roky," říká ekonomka Klára Kalíšková v podcastu Ptám se já.
7. 3. 2023, Klára Kalíšková, Ptám se já, Seznam zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-za-stridani-na-rodicovske-vic-penez-bude-to-podle-expertky-fungovat-227195?fbclid=IwAR3oF8d2CXjcQXTZIomxN-je3aLDNM67luFFn4fLyWnI0e4LG9Pd2Fyhno0
"Nedávné mimořádné valorizace přidávaly procentně více seniorům s vyššími důchody. Rozevřely tak nůžky mezi bohatšími a chudšími důchodci," říká ekonom Daniel Münich k nižší než očekávané mimořádné červnové valorizaci důchodů.
"Pokud se v důchodovém systému neuskuteční nezbytné změny, hrozí Česku po roce 2040 obrovské deficity. Připravme podmínky pro dlouhou kariéru." Filip Pertold v pořadu Rozstřel hovořil o nutných změnách v důchodovém systému.
14. 2. 2023, Filip Pertold, Rozstřel, iDnes TV.cz: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/rozstrel-duchody-filip-pertold-duchodova-reforma.A230213_134152_ekonomika_alis?
"Nedostatek školek a špatně nastavený daňově dávkový systém dělají z České republiky zemi s největším propadem zaměstnanosti žen v období mateřství," říká Daniel Münich v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
2. 2. 2023, Daniel Münich, ČRo Plus: https://program.rozhlas.cz/zaznamy?fbclid=IwAR1M0wnzSCdFcFsfps54_0NzJ4R2Wh5-zCiWtqNVxeh0U2fmgRsvr39EX3w#/plus/40/2023-02-02
"Nezaměstnanost je v České republice extrémně nízká. Ani její mírný nárůst nebude žádná tragédie, pokud lidé v nezaměstnanosti neuvíznou dlouhodobě. Na to se musí státní politika zaměřit," říká Daniel Münich v pořadu Byznys ČT24.
19. 1. 2023, Daniel Münich, Byznys ČT24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12026085531-byznys-ct24/223411058020119/
"Důchodcům se garantuje kompenzace téměř celé inflace, ale není vymyšleno, z kterých zdrojů na to čerpat. Nominální mzdy nám rostou výrazně méně než inflace a z nominálních mezd se odvíjí přísun peněz z důchodového pojištění do rozpočtu. Peněz je tedy málo a s tak malými zdroji se nepočítalo. Nechci rozporovat dlouhodobý politický konsensus, že se má důchodcům zachovávat hodnotu důchodů, nicméně je potřeba najít udržitelný zdroj jejich financování. Momentálně to jde na vrub deficitu státního rozpočtu, což udržitelné není," říká ekonom Filip Pertold v pořadu Co na to vaše peněženka.
4. 1. 2023, Filip Pertold, Co na to vaše peněženka, CNN Prima News: https://prima.iprima.cz/porady/co-na-to-vase-penezenka-1/4-epizoda-1
"Pokus se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu, pak na to doplatí ti neivíce zranitelní ve vysokém věku, na které v budoucnu zbyde méně peněz," říká ekonom Filip Pertold v Otázkách Václava Moravce.
18. 12. 2022, Filip Pertold, Otázky Václava Moravce: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030511218/
„Jsme ve složité situaci, nikdo nechce být ten, kdo řekne ‚musíme zvyšovat daně, musíme snižovat výdaje‘, ale bohužel jsme zároveň v situaci, kdy máme velmi vysoký strukturální deficit,“ komentuje ekonomka Klára Kalíšková, která působí na Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI. „Znamená to, že i ve chvíli, kdy skončí energetická krize, válka na Ukrajině – skončí všechny problémy, které teď máme pocit, že musíme hasit, tak stále budeme ve velkém deficitu. A to je něco, s čím se musí něco dělat. Rozumím tomu, že v této složité situaci je těžké něco takového prosazovat, ale zároveň před tím nemůžeme zavírat oči,“ míní ekonomka.
Národní ekonomická rada vlády právě z toho důvodu navrhuje řadu opatření a už existuje i několik signálu, co by si z těch konkrétních doporučení vláda mohla vybrat.
„Ta opatření se velmi výrazně liší v tom, kolik jsou schopná do rozpočtu přinést. A bohužel jsou většinou snáze prosaditelná taková opatření, která jsou ‚levnější‘,“ hodnotí Kalíšková.
15. 11. 2022, Zdroj: rozhlas.cz: Ekonomka Kalíšková: Zkrácení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti je politicky dobře odůvodnitelné, ale neefektivní opatření
„Náš školský systém se třicet let nezměnil, je předpotopní a nefunkční. Díky půjčkám na živobytí a následnému školnému by studenti naopak při studiu nemuseli pracovat a být závislí na rodičích. Pomohlo by to i těm ze sociálně slabšího prostředí,“ říká k návrhu vládě na zavedení zpoplatnění vysokých škol akademický ekonom, poradce předsedy vlády a člen orgánu NERV Daniel Münich.
„Dokážu si dobře představit, že se navrhovaný systém rozšíří i na půjčky na živobytí a případně i školné pro Čechy na špičkových zahraničních univerzitách. Dnes musí tito studenti bez bohatých rodičů na kolenou prosit u pár mecenášů,“ dodává Münich."
8. 11. 2022, Zdroj: refresher.cz: Zavedení školného? Studenti by během studia nemuseli pracovat a pomohlo by i sociálně slabším, říká autor návrhu Daniel Münich
„Minulou i současnou vládou přislibované úrovně 130 procent učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne,“ varovali ekonomové Daniel Münich a Vladimír Smolka z think tanku IDEA při CERGE-EI v analýze už letos v létě a připomínali, k čemu zbrzdění růstu platů i celková nepředvídatelnost situace povede.
7. 11. 2022, Daniel Münich pro Respekt
„Extrémní rozdíl mezi platy žen a mužů v ČR vypovídá o tom, že jsme v něčem zvláštní, ale zase musíme být opatrní, abychom to ihned neoznačovali za něco špatného. Musíme se ptát, proč je ten gap tak velký a dojdeme k tomu, že na to má vliv řada věcí. Například v Česku je vysoká zaměstnanost žen, ale řada žen v jiných zemích vůbec nepracuje, do toho průměru nevstupuje a pak to vypadá, že v dané zemi je ta situace ideální a přitom není.“
4. 11. 2022, Daniel Münich pro Český rozhlas Plus: Platíme ženy, aby byly doma, nepracovaly a zkazily si životní kariéru, říká ekonom Münich
„Filip Pertold mluví o tom, že je potřeba, aby lidé zůstávali dále aktivní, odváděli daně a přispívali na sociální pojištění. A dodává, že z dat lze vyčíst, že lidé chodí do předčasného důchodu promyšleně, vždy na začátku nového čtvrtletí, a tedy v době, kdy se jim sníží penalizace za předčasný nástup do penze. Z toho lze podle experta vyvodit, že nejde o odchody kvůli zdravotním komplikacím.“
31. 10. 2022, Zdroj: Filip Pertold pro seznamzpravy.cz: Předčasný důchod je příliš populární. Jurečkův tým řeší, jak lidi odradit
„Dnešní třicátníci důchody mít budou, nemyslím, že bychom měli vnášet paniku do společnosti. Na důchody vždycky bude, ale je třeba si přiznat, že ta částka od státu bude nižší vůči průměrným mzdám. Na to je třeba se připravit.“
24. 10. 2022, Filip Pertold pro seznamzpravy.cz: Poradce ministra: Později do důchodu? Rozhodnout by měla už Fialova vláda
„Vidím tady velký potenciál, příliv pracovní síly bychom měli zkusit využít. Přijde mi ale, že debata se hodně točí kolem toho, abychom se s tím teď nějak rychle vypořádali, aby se ta situace zvládla a ti lidé měli hlavně co jíst a kde bydlet. Nevidím tu velkou vůli pro dlouhodobější vizi,“ říká Kalíšková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické a podílí se na výzkumech think-tanku IDEA.
22. 10. 2022, Klára Kalíšková pro aktualne.cz: Ukrajinci mohou do lékařství i školství. Česko tomu ale nejde naproti, tvrdí ekonomka
Jak stát může zajistit s výhledem nepříznivého demografického vývoje penze pro další generace?
„Tak ona ta demografie je do určité míry daná v tom smyslu, že na začátku osmdesátých let se narodilo 180 000 dětí. V osmdesátých letech se narodilo 130 000 dětí. V devadesátých letech 90 000 dětí. A nyní jsme někdy kolem 100-110 000 dětí. A tady ten demografický sešup, který zde máme, který je neoddiskutovatelný, jednoduše není možno nahradit nějakým přílivem pracovní síly, aspoň ne v plné míře, tudíž jaksi ten problém je de facto už do značné míry daný dopředu. V okamžiku, kdy ty generace, silné generace začátku, konce šedesátých začátku sedmdesátých let nastoupí do důchodu, což bude v druhé polovině třicátých let. A jaksi s tímto už těžce, i kdybychom nyní zvýšili třeba porodnost, tak s tímto faktem už těžce něco provedeme, kromě tedy nějaké přílivy pracovních sil nebo výrazného navýšení zdanění, takže ty prognózy ministerstva práce a sociálních věcí, že zde budeme mít ve čtyřicátých, v padesátých letech 5 % HDP schodku jenom na důchodovém účtu, jsou podle mě velmi realistické.“
19. 10. 2022, Filip Pertold pro ČRo Plus: Pro a proti: Filip Pertold (ekonom), Vladimír Špidla (ekonom, bývalý premiér)
„Tak ono je to těžké předvídat. My také nevíme přesně, jak ta krize dál bude pokračovat, já bych si tipnul, a opravdu to je tipování, že nezaměstnanost postupně pomalu poroste, v České republice vždy nezaměstnanost roste i klesá velice pomalu oproti třeba Spojeným státům americkým, kde to vždycky nahoru prudce a potom dolů. Ministerstvo financí předvídá spíše dokonce pokles nezaměstnanosti, já bych to viděl na ten nárůst, oni jdou proti sobě dvě různé věci. Na jedné straně problémy firem i včetně těch malých, těch samostatně výdělečně činných lidí postižených těmi vysokými cenami energií, na druhé straně ta motivace lidí zajistit si nějaký příjem v té obrovské inflaci, kdy jim ty reálné příjmy klesají.“
12. 10. 2022, Daniel Münich pro CNN Prima News, Energetická krize a nezaměstnanost
"Systém vratných grantů pro studenty by zmírnil nerovnosti ve vzdělání, tvrdí ekonom Daniel Münich. Studenti a studentky bez dostatečného rodinného zázemí tak podle něj mají zkrátka smůlu a na vysokou školu mohou zapomenout. Tento problém by pak podle odborníka řešil systém vratných grantů. Jak by fungoval? „Každý měsíc či čtvrtletí by vám přišel grant od státu přes komerční banku. Upsali byste se, že pokud v budoucnu vaše výdělky překročí určitou, přesně stanovenou hladinu, vaše příjmy nad tuto hranici budou zdaněny dodatečnou sazbou,“ vysvětluje expert a dodává, že systém by počítal i s nízkým úrokem. A to proto, aby si každý dobře rozmyslel, jestli půjčku skutečně potřebuje."
6. 10. 2022 Daniel Münich pro Radio Wave: Systém vratných grantů pro studenty by zmírnil nerovnosti ve vzdělání, tvrdí ekonom Daniel Münich
"V rámci šetření TALIS se ptají přímo ředitele na procento času, které věnují, jakou míru za celý školní rok činnostem, tady se ptají konkrétně na administrativní výkony, na činnosti porady zaměřené na výuku, na jednání se žáky, na jednání s rodiči a na jednání s místní komunitou, v rámci tohoto šetření TALIS tedy vyplývá, že ředitelé v Český republice věnují nejvíc času právě těm administrativním úkonům, což je až 40 %."
25. 9. 2022, Miroslava Federičová pro ČRo Plus: Ředitelé základní škol by měli dostat k ruce tým odborníků
"Odborná veřejnost je s výrazným navýšením normativů vesměs spokojena. "Určitě je správné v současné době přistoupit k jednorázovému navýšení normativů. Také je dobře, že se normativy navyšují výrazně více pro jedno- a dvoučlenné domácnosti," uvádí Klára Kalíšková z think-tanku Idea při Cerge-Ei, která ve své studii zkoumala právě čerpání sociálních dávek ve vyloučených lokalitách. "Nárůst energií totiž zasahuje tyto domácnosti s menším počtem členů velmi výrazně a normativy u nich byly dlouhodobě podhodnocené," dodává."
22. 9. 2022, Klára Kalíšková pro aktualne.cz: Příspěvek na bydlení se zvýší a bude pro více lidí. Přehled ukazuje, co se mění
"Překvapuje vás, že tolik domácností nemá žádnou finanční rezervu, nebo to aspoň tvrdí?"
Filip Pertold: "20-30 % domácností je bez finanční rezervy. Na druhou stranu jsme měli vysoký nárůst úspor, respektive úložek u bank, depozit u bank během covidu, takže máme tu společnost rozdělenou velmi dramaticky. Politici vždy reagují primárně na svoji voličskou skupinu, která se jich týká a ne tak moc na celospolečenskou situaci. Potom samozřejmě část společnosti je frustrovaná a část nikoliv, tak taková je realita."
14. 9. 2022, ČRo Plus, Interview Plus: Filip Pertold, ekonom, think-tank IDEA při CERGE-EI
"Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli oznámil plánované zastropování cen elektřiny, které má ulevit českým domácnostem s rostoucími cenami energií. Takové opatření však není bez rizika, varuje odborník.
„U zastropování vždy záleží, kde je nastavená hranice. Pokud je nastavena pod tržní cenou, tak může vést potenciálně k nějakému nedostatku na trhu. To znamená, že někteří zákazníci tu komoditu nedostanou,“ vysvětluje zástupce výkonného ředitele IDEA při Cerge-Ei Filip Pertold."
12. 9. 2022, Filip Pertold pro seznamzpravy.cz: Zastropování cen elektřiny není bez rizika, hrozí výpadky
"Pandemie nemoci covid-19 zasáhla naši planetu jako blesk z čistého nebe. Jak lidé neočekávané situaci přizpůsobili své soukromé i pracovní životy? Studie z dílny vědců a vědkyň Akademie věd České republiky mapují důsledky dvou let pandemie."
12. 9. 2022, studie IDEA anti Covid-19 shrnuje web vedavyzkum.cz: Dva roky s koronavirem: Studie think-tanku IDEA
"Zisky elektráren by se mohly zkrátit. V pátek o tom bude jednat evropská rada pro energetiku. Podle českých ekonomů je pravděpodobné, že by se na takovém řešení mohly evropské země dohodnout. Následná pomoc vlády by však měla směrovat hlavně k nejchudším, říká člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a think-tanku IDEA Daniel Münich."
8. 9. 2022, novinky.cz: Vláda by měla pomoci jen ohroženým, míní ekonomové
Cílená podpora navržená NERV celkem podle Münicha vychází na zhruba 50 miliard korun. Částka, s níž zatím pracuje vláda, naopak počítá se 177 miliardami. „Dálnice, přes kterou vozíme pomoc lidem, už existuje. Pokud chceme, aby byla pomoc rychlejší, efektivnější a větší, můžeme na takové pomyslné dálnici dočasně zvýšit rychlost ze 130 na 170 kilometrů v hodině. Nemusíme kvůli tomu ale stavět nové dálnice,“ navrhuje přirovnání ekonom Michal Šoltés z think tanku IDEA.
6. 9. 2022, Deník N: Ekonomové radí vládě: Pomáhejte přes dávky
"Praha - Platy učitelů ve vztahu k průměrné mzdě v ČR zřejmě letos v důsledku ekonomického vývoje klesnou z loňských 122 procent na 119 procent a na stejné úrovni se pravděpodobně udrží i v příštím roce. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Relativně nejmenší platy podle ní mají hlavně učitelé ve středním věku, protože výdělky ve školství se s narůstajícím věkem příliš nemění. Výši platu učitelů ovlivňuje zejména jeho základ podle roků praxe, což snižuje zájem o učitelskou profesi mezi mladými lidmi."
31. 8. 2022, ceskenoviny.cz: Studie: Platy učitelů zřejmě letos klesnou na 119 procent průměrné mzdy
"Je totiž iluzí si od příspěvku na bydlení - tak jak je u nás nyní pojatý - slibovat, že může zafungovat jako rychlá a účinná pomoc. Nedávný výzkum ekonomek Federičové, Kalíškové a Zapletalové z akademického institutu IDEA odhalil, že tuto dávku by dnes mohla v republice pobírat více než desetina domácností, reálně jich ji ale čerpají pouhá tři procenta. Ještě horší je pak situace v sociálně vyloučených lokalitách, kde by příspěvek potřebovala prakticky každá druhá domácnost, ale dostává jej pouhých 12 procent."
22. 8. 2022, aktualne.cz: Není důvod, aby vláda posílala příspěvek na bydlení hypotékářům
"Nedávné šetření domácností Život k nezaplacení (PAQ Research a Český rozhlas) ukázalo, že inflace zasáhla nejvíce nízkopříjmové rodiny. To asi není velké překvapení. Ukázalo, že většina domácností pod hranicí relativní chudoby po nárůstu cen energií a potravin z měsíční výplaty už neušetří nic a rodinné rozpočty mnohých se propadly či brzy propadnou do červených čísel. To samé platí o více než třetině domácností s dětmi, matek samoživitelek především. K těmto rodinám by tedy měla pomoc státu směřovat.
Na ministerstvech už měsíce skutečně horlivě vymýšlí, jak domácnostem od dopadů vysoké inflace včetně obrovského růstu cen energií ulevit, jde však spíše o nestandardní, jednorázové, plošné, a tedy drahé způsoby pomoci. Bokem zájmu zůstává lety ověřený, administrativně zavedený a nepoměrně levnější nástroj – přídavky na děti. Počet vyplacených přídavků se však poslední dekádu snižoval, stejně jako jejich reálná hodnota. A nebývale vysoká inflace a obrovský růst cen energií posledního půl roku na tom nic moc nezměnily."
17. 8. 2022, Daniel Münich pro ihned.cz: Vzduchem létají desítky miliard, chudým by přitom pomohlo jen pár z nich
"Vláda utratila ve snaze pomoci lidem postiženým krizí stovky miliard korun, nicméně výsledek se nedostavil. Opatření byla nastavena tak, že chudí se propadli do větší chudoby a pomoc naopak dostali ti, kteří ji zas tolik nepotřebovali. Ne, to není kritika z dílny opozičního hnutí ANO, která hodnotí pokusy vlády Petra Fialy pomáhat občanům v čase energetické krize a rychle rostoucí inflace. To jsou závěry nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, která se jmenuje Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení a která hodnotí pomoc tehdejší vlády Andreje Babiše jako rozhazovačnou a nepřesnou."
15. 8. 2022, Konkursni Noviny: Proč stát neumí pomáhat potřebným ani za covidu, ani v současné krizI
"Víte, pojďme se vžít do jejich situace a pak teprve dělejme nějaké soudy. Pomáhat jim je naše morální a kulturní povinnost. Většina z nás je v diametrálně lepší situaci než oni. Že to něco bude stát, to se holt nedá nic dělat. Vnímejme, že je válka, byť ta horká je pár stovek kilometrů za našimi hranicemi. Bylo by chybou tyto lidi vytlačovat na hranici společnosti, izolované je nechat čekat v nějakých táborech. To je vždy nezdravé – vytlačilo by je to do šedé a černé ekonomiky, ke kriminalitě a sociální devastaci a českou společnost k neochotě pomáhat."
12. 8. 2022, Právo: Na pandemii doplatili hlavně chudí, náhrady moc nepomohly
"Domácnosti živnostníků, domácnosti s dětmi do 12 let, samoživitelů a ti, kteří se ocitali v příjmové chudobě už před pandemií – právě těmhle skupinám stát pomohl nejméně. V době lockdownů a mnoha dalších restrikcí totiž pomoc cílila hlavně na skupiny lidí, kteří ji zdaleka tolik nepotřebovaly.
Vyplývá to ze studie projektu Život během pandemie společnosti PAQ Research ve spolupráci s IDEA při CERGE-EI a s podporou Akademie věd ČR."
12. 8. 2022, seznamzpravy.cz: Data: Pomoc v covidové pandemii dostali ti, kteří ji skoro nepotřebovali
"V krajích jako je Karlovarský a Ústecký je v oblasti vzdělávání opravdu vyhrocená situace, ale naši společnost to doposud moc nezajímalo. Bere se to jako osud: holt se narodíš do rodiny, která ti nepomůže, a to už je tvůj problém. V řadě oblastí jsme velmi rovnostářská společnost, ale ve školství jsme opačný extrém,“ dodává Münich."
28. 5. 2022, hlidacipes.org: V částech Česka chybí až třetina učitelů s kvalifikací. Problémové regiony to ještě víc ničí
"Kromě tabulky ministerstva je ještě k dispozici testovací verze map zobrazujících hustotu pobytu uprchlíků v okresech. Vyvíjí je akademická ekonomická instituce CERGE-EI. Mapy se však aktualizují jednou měsíčně a vycházejí jen z veřejně přístupných dat. Spoluautor aplikace Daniel Münich rovněž upozornil, že nemusí být úplně přesná."
27. 5. 2022, deník.cz: Utekli před Putinem, teď nemají kam jít. V Česku chybí databáze míst pro běžence
"Od září může mít s kapacitou mateřských a základních škol pro děti ukrajinských uprchlíků problémy například Praha, Brno nebo Plzeň. Ukazuje to srovnání dat ministerstva vnitra a školství, která do interaktivní aplikace zpracoval think-tank IDEA při CERGE-EI."
25. 5. 2022, Tisková zpráva EDUin: Problémy s nedostatkem míst pro ukrajinské děti bude mít hlavně Praha nebo Brno. Do září je ještě čas situaci řešit
"Podle ekonoma Filipa Pertolda z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI dávají smysl cílené sociální dávky pro nejohroženější skupiny. Problém ale spočívá v tom, že „vyběhat“ si je po úřadech bývá náročné, nárok na ně se musí složitě administrativně prokazovat, a to navíc opakovaně. „Z mého pohledu by nejvíce pomohlo výrazné administrativní zjednodušení existujících dávek. Ještě větší, než se nyní plánuje,“ říká Pertold."
25. 5. 2022, Filip Pertold pro Hospodářské noviny: Bydlení jako hra o přežití. Velké srovnání HN: co v bytech a domech za rok podražilo nejvíc
"Víte, pojďme se vžít do jejich situace a pak teprve dělejme nějaké soudy. Pomáhat jim je naše morální a kulturní povinnost. Většina z nás je v diametrálně lepší situaci než oni. Že to něco bude stát, to se holt nedá nic dělat. Vnímejme, že je válka, byť ta horká je pár stovek kilometrů za našimi hranicemi. Bylo by chybou tyto lidi vytlačovat na hranici společnosti, izolované je nechat čekat v nějakých táborech. To je vždy nezdravé – vytlačilo by je to do šedé a černé ekonomiky, ke kriminalitě a sociální devastaci a českou společnost k neochotě pomáhat."
20. 5. 2022, Konkursni Noviny: Válka a inflace jdou ruku v ruce a zaklínadlo na to neexistuje
"Podle Daniela Münicha by si měli Češi přát, aby se mohli utečenci v dohledné době vrátit domů do svobodné a demokratické Ukrajiny. „Pokud to ale nebude možné, pak je nejen naší morální povinností jim pomoci zde s integrací do běžného života. A je to i v čistě ekonomickém zájmu nás domácích,“ dodal. Zároveň potvrzuje, že je ukrajinská populace výrazně mladší než stárnoucí česká a mezi migranty je výrazně větší podíl dětí. „Jistě to může ve výhledu dlouhých dekád českému důchodovému systému finančně mírně ulehčit. Ale jen za podmínky, že se nám podaří jejich ekonomická a společenská integrace,“ vysvětluje Munich."
20. 5. 2022, Daniel Münich pro Hospodářské noviny: Jak na reformu důchodů? Místo zvedání daní by šlo využít zaměstnání statisíců uprchlíků
"V politologické literatuře na pomezí ekonomie a politologie existuje hypotéza malého semínka politické identity a několik studií, které se většinou zaměřují na migranty. Někdo migruje z Evropy do Spojených států, kvůli náhodným důvodům se rozhodne přistát tu či tam a pokud ten migrant má velmi silné politické přesvědčení - třeba hodně doleva nebo doprava, tak se ukazuje, že po mnoha generacích ti lidé ovlivnili politickou komunitu kolem sebe. A to i když jich bylo velmi málo, ale byli velmi silně politicky angažovaní."
17. 5. 2022, Štěpán Jurajda vysvětluje inspiraci pro studii Dědictví osvobození Sudet v DVTV: V části Sudet osvobozených Američany mají větší podporu komunisté, říká Jurajda
"Za důležitý faktor považuji špatnou kvalitu, nízkou relevanci poskytovaného vzdělání, zastaralé technologie odtržené od reality, nedostatek kvalitních mistrů odborné přípravy, zanedbávání pěstování obecných dovedností, jako jsou cizí jazyky, digitální technologie nebo občanský rozhled."
16. 5. 2022, Daniel Münich přibližuje studii Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím a vysvětluje, co může stát za odchody z učňovského studia pro Týdeník školství: Učňovské školství magnetem nerovnosti a neúspěchu
"Společnost bude muset velkou část vstřebat. To se nedá nic jiného dělat, žádná kouzla na tomto světě neexistují, která by odkouzlila dopady války, dopady covidu, které tady stále jsou. Důležité je, aby v rámci sdílení těch dopadů skrze vládu, skrze centrální rozpočty, bylo pomoženo těm, co jsou a budou zasaženi nejvíce."
13. 5. 2022, Daniel Münich komentuje situaci narůstajících výdajů na bydlení v rozhovoru pro ČRo Plus: Někteří si sami nepomůžou. Je v našem zájmu je nenechat spadnout do chudoby, věří ekonom Münich
"Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socioekonomicky slabším rodinným zázemím,“ vysvětluje jedna z autorek studie Klára Kalíšková. Výzkumnice ve studii tvrdí, že děti, které byly o rok déle doma než jejich vrstevníci, dokonce méně často pokračují ve vysokoškolském studiu, a i proto se hůře uplatňují na trhu práce. Dívky pak častěji zůstávají v dospělosti v domácnosti."
12. 5. 2022, Klára Kalíšková přibližuje studii Maminka, nebo školka? pro MF DNES: Česko má nejméně míst v jeslích z celé Evropy
"Podle Jakuba Grossmanna existuje přímá souvislost i mezi příjmeními. Německá příjmení, která indikují potomky vysídlených Němců, se na kandidátkách KSČM vyskytují asi o 15 % častěji sudetských oblastech osvobozených americkou armádou."
7. 5. 2022, ČRo představuje studii Dlouhodobá dědictví osvobození Sudet Rudou a americkou armádou ve večerním živém vysílání od 19:00
"Model, podle něhož stát sníží dávky a tím nezaměstnané ponoukne k práci, ale podle ekonoma Daniela Münicha z institutu CERGE-EI není ozkoušený ani na české populaci. „Je to tak individuální, že dopad takového přístupu nelze posoudit plošně. Uprchlíci jsou navíc převážně ženy s dětmi, které práci hledají většinou samy. Ty potřeba motivovat příliš není,“ řekl."
7. 5. 2022, Daniel Münich komentuje plán motivovat k práci pomocí snižování dávek, Lidové noviny: Ministr Jurečka chce Ukrajince motivovat k práci postupným snižováním dávek. Vyplácení se protáhne do února
"Naše studie ukazuje, že pokud má menšina silnou politickou identitu, tak ji dokáže předat napříč generacemi, zatímco svoji národní identitu ztrácí."
7. 5. 2022, Jakub Grossmann představuje studii Dlouhodobá dědictví osvobození Sudet Rudou a americkou armádou pro ČRo: 'Levicoví a prokomunističtí voliči převažují v bývalých Sudetech na západ od někdejší demarkační linie'
"Pertold upozorňuje, že v Česku je zažitá představa, že sociální systém podporuje lidi v neaktivitě. Reálné výdaje státu na dávky pro lidi s nízkými příjmy jsou ale ve skutečnosti velmi malé."
6. 5. 2022, Filip Pertold komentuje návrh vyplatit 5000 Kč rodinám, ČRo: Náš systém pomoci je škrtat dávky a lidé se už budou snažit. Ale tak to nefunguje, kritizuje ekonom Pertold
"Vytvářet si vlastní finanční rezervy je ideální už od okamžiku, kdy člověk začne být ekonomicky produktivní,” tvrdí Filip Pertold. Ačkoliv nelze přesně předpovídat, v kolika letech půjdou do důchodu dnešní dvacátníci, podle Pertolda by se raději měli připravit na spíše dlouhou pracovní kariéru."
5. 5. 2022, ČRo - wave.cz: Připravte se na dlouhou kariéru, radí dvacátníkům – budoucím důchodcům – ekonom Filip Pertold
"Výstavba školky není levná a ti, na kterých leží, vnímají zejména její nákladnost. Ze studie českých ekonomů z think tanku IDEA víme, že školky se státu vyplatí. Díky odvodům pracujících matek či ušetřeným nákladům na sociální dávky přinese jedno místo ve školce do státní pokladny alespoň deset tisíc korun a v závislosti na různých odhadech možná i více. Jenomže jak píšou odborníci z IDEA, z těchto výnosů čerpají zejména státní rozpočet a samotné rodiny. Obce, které musí na školky vynakládat nemalé prostředky, zisky přímo nevidí."
3. 5. 2022, Deník N: Ukrajinci nemohou za to, že ve školkách není místo
"Pertold připomíná, že i přes parametrické změny se zatím – například u příspěvku na bydlení – nenavýšil počet lidí, který dávku čerpá. „A jednorázový příspěvek na dítě neřeší dlouhodobý problém nízkopříjmových skupin, kterým se trvale zvýšily výdaje.“ Vláda má omezené možnosti jak dopady inflace mírnit, upozorňuje ekonom: „Co může dělat, je adresné cílení pomoci tak, aby se lidi nedostali do trvalé chudoby.“"
29. 4. 2022, Filip Pertold pro ČRo - Plus komentuje mimořádnou finanční pomoc rodinám: Příspěvek 5000 korun na dítě neřeší dlouhodobý problém nízkopříjmových skupin, upozorňuje ekonom
"Předchozí vláda v koalici s ODS schválila snížení daně z příjmu o 100 miliard příjmů státní rozpočtu, tzn. všem rodinám snížila daně o desítky tisíc korun ročně. Do velké míry těm, co jsou na tom relativně dobře, střední třída nebo u těch hodně výdělečných, jsou ty nárůsty nákladů kompenzovány. Problém je samozřejmě s nejchudší skupinou, na kterou superhrubá mzda nemířila, a tam já si osobně představuji výraznější tempo zvyšování životního minima nebo výrazné zjednodušení nárokování příspěvku na bydlení."
28. 4. 2022, Daniel Münich pro TV Seznam komentuje mimořádnou finanční pomoc rodinám: "Rodiny šetří kvůli zdražování"
"Chtěl bych zdůraznit, že když se počítá inflace, tak se počítá z nějakého průměrného spotřebního koše, výdaje na bydlení tam mají menší než dvacetiprocentní zastoupení. To není kompletní obrázek o tom, jaké výdaje české domácnosti skutečně na bydlení mají. Z různých zdrojů dat jsme zjistili, že až třicet procent domácností má vyšší než třicetiprocetní výdaje na bydlení ze svých příjmů. Třetina z jejich příjmů jde jen na bydlení, a to byl stav před zdražováním. Tyhle domácnosti budou nejvíce bity. Třetina domácností je prakticky bez úspor. Tady může být významný překryv. Přibližně dvacet procent domácností se dostane do významných existenčních problémů, budou mít problém zaplatit základní výdaje za bydlení a potraviny."
27. 4. 2022, Filip Pertold v rozhovoru Ptám se já Seznam Zprávy: Vláda chystá plán, jak zatočit se zdražováním. Komu pomůže?
"Z odborné literatury vychází, že role učitele je pro výsledky žáků klíčová. Což není překvapivá informace. Složitější už je poznat, jak přesně kvalitní učitelé učí. „Základní charakteristiky jako věk nebo zkušenosti vysvětlují málo rozdílu v tom, jak moc dokáže učitel žáky posunout. Kvalitní učitelé se liší ve způsobu organizace hodin, udržení kázně nebo třeba použití vyučovacích metod,“ vysvětluje autor studie."
26. 4. 2022, Václav Korbel pro Perpetuum: Přednášení nutně nesouvisí s horšími výsledky žáků, ukazuje studie IDEA
"Řada dovedností je pro žáky v dnešní době mnohem zásadnější než další cizí jazyk, například ekonomická, digitální či matematická gramotnost. „Na to nezbývá čas, protože je to klasické něco za něco,“ míní. Také pravděpodobnost, že dítě ve svém budoucím zaměstnání užije i druhý jazyk, který se učilo, není podle něj vysoká."
22. 4. 2022, Daniel Münich pro ČT24: Zrušení povinného druhého cizího jazyka pomůže kvalitě výuky, věří Gazdík
"Vláda Petra Fialy dělá správně, když pomáhá jen ekonomicky nejslabším lidem. Ty nesmíme nechat padnout do chudoby. Nešel bych do žádné plošné pomoci. V centrální bance bych už dál aktuálně nezvedal úrokové sazby. Efekt jejich zvýšení se stejně objeví až s velkým zpožděním a mezitím uvidíme, co ty současné šoky včetně zdražení energií s ekonomikou udělaly."
21. 4. 2022, Rozhovor Jana Švejnara pro Týdeník Echo: Zchudneme. Vydělají na nás Putin a spol.
"Angličtina je úplný základ, stejně jako mateřský jazyk. Pravděpodobnost, že použije dítě i druhý jazyk, který se zrovna učilo, už zdaleka není tak vysoká. To už závisí na okolnostech, takže je potřeba opatrnosti a plošnost naučit se další jazyk pro řadu dětí je omezující, protože se nemůžou učit něco jiného, co by pro ně v jejich situaci bylo vhodnější."
21. 4. 2022, Daniel Münich pro 90´ČT24: Výuka druhého cizího jazyka na ZŠ
"Průměrná česká domácnost si letos podle studie meziročně připlatí za energie zhruba 941 korun měsíčně. Běžná domácnost by tak na bydlení dávala 33 procent svých příjmů místo stávajících 29 procent v případě, že by se neměnily její příjmy ani další náklady jako nájmy a hypotéky. Skokový růst cen energií podle studie nejvíce dopadne na nízkopříjmové domácnosti."
21. 4. 2022, e15.cz: Pražané si za energie připlatí až desetitisíce. Hlavní dodavatelé skokově zdražují
"Ekonom Daniel Münich z Institutu CERGE-EI upozorňuje, že Ukrajinci mohou přispět české společnosti, ale že bez integrace a bez znalosti češtiny jim mohou být nabídnuta jen málo kvalifikovaná a špatně placená zaměstnání, která je může tlačit do šedé zóny nebo k nelegální práci."
21. 4. 2022, Britské listy: Jak integrovat více než 300 000 uprchlíků, zatímco populisté a extrémisté podněcují občany, aby na ně vláda zapomněla a aby je ignorovala
"Úspěšné zvládnutí imigrační krize bude vyžadovat, aby se rodinám utečenců dostalo nejen přiměřeného ubytování, ale také vzdělání díky místům ve školách a školkách a pracovních příležitostí. Tyto tři věci by zároveň měly být v dosahu jejich pobytu, většinou bez auta.
Jde tedy o jakési integrační trivium."
20. 4. 2022, Daniel Münich pro Lidové noviny: Jak úspěšně začlenit uprchlíky
"Sociální systém potřebuje zpružnit – snížit administrativní náročnost a být přístupnější. Je zjevné, že sociální systém je postaven na předpokladu nikoliv potřebnosti, ale nedůvěry vůči klientům. Kvůli tomu je vše složité a dávky se nakonec mohou dostat jen k těm, kteří v tom umí chodit, což mohou být právě ti „zneužívači”. Pokud zpřístupníme sociální systém, nebudeme muset regulovat ceny, snižovat ad hoc daně na paliva nebo ad hoc snižovat zdanění energií."
19. 4. 2022, Rozhovor Filipa Pertolda pro a2larm.cz: Ekonom Filip Pertold: Vláda musí zjednodušit sociální systém a aktivně o něm informovat
"Právě exekuce a bytová nouze mají větší vliv na neúspěšnost ve škole než vysoká nezaměstnanost či nižší obecné vzdělání v regionu. Jsou totiž chudé regiony, kde problémy ve vzdělávání tak extrémní nejsou. K takovým závěrům došli sociologové ve velké studii s názvem Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou pro Nadaci ČS provedla agentura PAQ Research společně s think tankem IDEA."
14. 4. 2022, Deník N: Proč by se nám všem vyplatilo pomoct propadlíkům
"Odpočet na vyživovaného manžela nebo manželku zbytečně odrazuje od vstupu na trh práce (oficiální) a rodina se stává chudší, když obvykle žena nastupuje po rodičovské. Navíc ji chudší domácnosti čerpají pouze částečně, takže z ní víc benefitují pouze bohatší domácnosti."
11. 4. 2022, Filip Pertold pro idnes.cz: Z daňových výjimek čeká konec spíše ty menší. Moc peněz nepřinesou
"Jde tedy především o to, kdo „odnese“ administrativní zátěž spojenou s novým „volnem“ pro rodiče – zda to budou úřady práce, nebo zaměstnavatelé. Systém dávek pro rodiny se ale zbytečně komplikuje dalším novým „volnem“, místo aby se využila příležitost pro jeho revizi, když už nyní je extrémně komplikovaný."
5.4.2022, Klára Kalíšková o "slaďovací dovolené" pro Peníze.cz: Nové volno pro rodiče. Až dva měsíce i se školáky
"Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese."
29. 3. 2022, Filip Pertold pro ČT24
"Pokud zde Ukrajinci budou schopni žít víceméně jako my - a díky kulturní blízkosti jsou k tomu dobré předpoklady -, bude to výhra pro obě strany. Hlavní bariéra je jazyková. Pokud zde budou pracovat, mladí budou ochotni chodit do školy a na straně společnosti bude ochota je integrovat, naší ekonomice i společnosti se to v dobrém vrátí."
27. 3. 2022, Daniel Münich pro Hospodářské noviny: Integrace Ukrajinců nás bude něco stát, ale když se to podaří, vyhrají obě strany, říká ekonom Münich
Spolupráce s novináři hraje v naší snaze o zefektivnění veřejné politiky velmi důležitou roli. Na naše akce pravidelně zveme zástupce nejdůležitějších médií, naše publikace a tiskové zprávy pravidelně rozesíláme novinářům.
Pro přehlednost rovněž naše mediální výstupy řadíme do kategorií:
- Citace
- Rozhovory
- Rádio a televize
- Novinové články (autoři jsou naši výzkumíci)
- Blogy
